Libuše Bašusová žila v letech 1924—1985. Narodila se v Praze. Její maminka Marie Veselá byla zubní lékařkou. Otec František Veselý byl plukovníkem československé armády a bývalým legionářem, který bojoval nejprve na rakouské straně v Haliči, později na opač¬né straně bojiště v Rumunsku, Rusku, Řecku, Itálii a na Slovensku. Libuše měla dva sourozence, o dva roky mladšího bratra Vlastimila a o tři roky mladší sestru Jitku, budoucí farářku ČCE. V roce 1943 maturovala na reálném gymnáziu v Čáslavi, poté byla totálně nasazena v strojírenské továrně Třemošnice—Hedvikov jako pomocná dělnice. Její otec byl v té době zatčen gestapem a vězněn v Praze na Pankráci. V roce 1945 začala pracovat jako sociální pracovnice v Čáslavi a v Praze, o rok později jako první z Československa absolvovala jeden rok studia na Ekumenickém institutu ve švýcarském Chateau de Bossey. A to s takovým úspěchem, že byla doporučena k práci ve vedení tohoto institutu. Dala však přednost práci ve své Českobratrské církvi evangelické po boku manžela faráře Bedřicha B. Bašuse, za kterého se provdala po víceleté známosti v roce 1947. Po dvouletém působení v Pardubicích se stal od roku 1949 jejich domovem Brandýs nad Orlicí. V úterý 11. května 1954 začalo jedno z nejtěžších životních období jejich rodiny. Jejího muže StB odvezla a následující rok strávil ve vězení jako politický vězeň. V dalších dvou letech ho Libuše Bašusová zastupovala ve sboru ve funkci diakonky. Ke dvěma dcerám přibyly po několika letech od návratu z vězení další dvě, později ještě dva adoptovaní chlapci. Od roku 1961 až do konce života žila Libuše Bašusová se svou rodinou na faře v Chocni. Během let se zapsala do povědomí členů církve i širší veřejnosti jako autorka povídek, básní, písní, kázání, úvah, překladatelka, sbormistryně, varhanice, klavíristka, scénáristka, moderátorka církevních i necírkevních shromáždění, koncertních pořadů, vystudovala konzervatoř, pracovala jako diakonka, učitelka Lidové školy umění, ošetřovatelka i uklízečka. Na choceňském hřbitově je pohřbena od ledna roku 1985.