Studie

Důsledky represivní církevní politiky komunistického režimu muselo řešit nejen církevní vedení, ale také jiné složky ČCE. Následující studie analyzuje podrobně vývoj v evangelickém sboru v Pardubicích v druhé polovině padesátých let. Čerpá převážně ze sborového archivu, ze sborové kroniky a ze…

Vyhnání sudetských Němců z Československa po 2. světové válce se týkalo i druhé evangelické církve v osvobozené republice: Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V důsledku jejího zániku nastal ostrý boj o její majetek mezi ČCE a CČS.
Celá záležitost se rozřešila…

„Nemyslete si, že si zachováte náboženskou svobodu, když celá společnost bude nesvobodná …“ Erika Kadlecová
„Strach a lež jsou nejmocnějšími spojenci všech diktatur.“ Josef Zvěřina
Úvodem předkládám obraz: Když někdo někoho zotročí, nevadí mu tolik, že někdo druhý poukazuje na…

Podstata práva nezáleží v hotových a neměnných zákonech, ale ve společném souhlasu o tom, co je spravedlivé. (B. Komárková)

V publikaci Cesta církve II jsme přinesli příběhy dvou evangelických farářů, kteří byli uvězněni krátce po únorovém komunistickém puči. Jaroslav Choděra byl zatčen 27. října 1948, Jaroslav Ryšavý 31. ledna 1949. Oba byli v inscenovaných procesech obviněni a nespravedlivě odsouzeni. Prošli těžkými…

Podtitul naznačuje, že církevní debata o životě Českobratrské církve evangelické v době počínající (1969—1972) a stabilizované normalizace (1972—1977)1 se soustředila na pro-blém úlohy práva v církvi i ve společnosti a proto také na otázku, v jaké míře se mají věřící lidé zapojit do společenského…

Die Kommission „Der Weg der Kirche seit 1945“ konnte 43 Geschichten evangelischer Familien und 16 kurze Informationen über verfolgte Mitglieder der Evangelischen Kirche der Böhmischen Brüder in den fünfziger und sechziger Jahren des vergangenen Jahrhunderts zusammentragen. Natürlich gab es sehr…

Tato práce má za cíl zmapovat způsob fungování církevního tisku v rozmezí let 1948 až 1956. Časové ohraničení bylo dáno částečným uvolněním politické situace jako reakce na XX. sjezd KSSS v roce 1956 a jistou snahou ze strany komunistické strany o revizi církevní politiky.
První část se týká…

Das kommunistische Regime nahm von Februar 1948 bis November 1989 für mehr oder weniger lange Zeit insgesamt sechzehn evangelische Pfarrer in Haft. Alle Anschuldigungen und Prozesse gegen sie waren politischer und keineswegs krimineller Natur. Gegenüber der Anzahl inhaftierter Priester,…

Události v prostředí ČCE v roce 1977 dokážou dodnes rozjitřit emoce těch, kteří tu situaci bezprostředně zažili, ale i těch, kteří se s ní seznámili prostředkovaně. Začátkem onoho roku byla zveřejněna Charta 77, kterou podepsalo několik evangelických farářů (část z nich zbavených státního souhlasu…

Českobratrská církev evangelická se rychle a výrazně hlásila k demokratizaci společnosti, ke které docházelo v roce 1968. Po roce 1969 se dostala do čím dál většího tlaku ze strany státní správy (většinou Sekretariát pro věci církevní), aby se „konsolidovala“ a odvolala některé dokumenty z let 1968…

Českobratrská církev evangelická se rychle a výrazně hlásila k demokratizaci společnosti, ke které docházelo v r. 1968. Po r. 1969 se dostala pod čím dál větší tlak ze strany státní správy (většinou Sekretariátu pro věci církevní), aby se „konsolidovala" a odvolala některé dokumenty z let 1968…

Vztah evangelického teologa J. L. Hromádky k celospolečenské liberalizaci v Československu v roce 1968 a jeho reakce na vstup vojsk Varšavské smlouvy představují poměrně komplikovanou otázku. Názor, že Hromádka vystřízlivěl po 21. srpnu ze svých pozitivních představ o Sovětském svazu a jeho…

Konec éry stalinismu a jím vyvolaného strachu je v dějinách Českobratrské církve evangelické jasně symbolizován důrazným protestem proti návrhu zákona o rodině v r. 1963. Poprvé po únoru 1948 dala širší církevní veřejnost najevo, že chce být faktorem ve společenských a politických rozhodovacích…

Deset let po zhroucení komunistického režimu se synodní rada pod vedením Pavla Smetany ve zprávě pro synod zabývala mj. otázkou, jak se církev staví k svému jednání v nedávné minulosti. Formulovala svůj pohled takto: „Na otázku, jak se naše víra osvědčovala v předlistopadovém období, není možné dát…

V této prvé části článku o perzekuci laiků z naší církve nejdříve představím stručně tzv. akci „K“ – zničení vesnických boháčů-kulaků, její historické a politické pozadí. Dále budu pokračovat stručnými medailony několika evangelických rodin, které byly touto akcí postiženy, následovat budou případy…

V příspěvku pod tímto názvem by měl být v prvé řadě uveden evangelický bohoslovec Petr Jankovský, který za své neohrožené vystoupení na synodu v roce 1950 byl vyloučen z fakulty. Okamžitě byl povolán na vojnu, ale pro nenastoupení vojenské služby byl Nižším vojenským soudem v Písku odsouzen ke…

SČED na štítě a přece se štítem2 (Čest a mocenská likvidace stavovské organizace evangelických farářů) II. část

Profesorka Božena Komárková: Totalita s nárokem formulovat a mocensky prosazovat nejen účelové programy, ale i myšlenkový a hodnotový svět je ohrožením civilního státu, demokracie a lidských práv.“
Tato „populární“ studie navazuje na práci 1. komise Cesta církve od roku 1945, která byla…

Komunistický režim od února 1948 do listopadu 1989 poslal do vězení na více či méně dlouhou dobu celkem šestnáct evangelických farářů. Všechna jejich obvinění a všechny procesy s nimi měly politickou, nikoli kriminální povahu. Oproti počtu uvězněných kněží, řeholníků a řeholnic římsko-katolické…

Mgr. Blanka Nová ze Státního okresního archivu v Jindřichově Hradci v následujícím článku na jedné straně představuje agendu a činnost okresního církevního tajemníka na okrese Jindřichův Hradec a na straně druhé se věnuje duchovním na jindřichohradeckém okrese. Popisuje jejich činnost a…

Pokud nás zajímá Českobratrská církev evangelická (ČCE) v letech 1975–1989, jedním z možných přístupů je zkoumat pouze synody a chápat je jako určitý obraz toho, co se v církvi a s církví v daném období děje. Zároveň je třeba mít na paměti, že synody představují velmi nevěrohodný vzorek ČCE. Spíše…

Die Evangelische Kirche der Böhmischen Brüder bekannte sich früh und entschieden zur Demokratisierung der Gesellschaft, die 1968 einsetzte. Nach 1969 geriet sie zunehmend unter staatlichen Druck (meist vonseiten des Sekretariats für Kirchenfragen) und wurde aufgefordert, sich zu „konsolidieren“ und…

Tímto článkem se vracíme k tématu, které pro předešlou publikaci Cesta církve I zpracovala Olga Navrátilová, převážně podle dokumentů církevních archivů. Zde na stejné téma nahlíží Jiří Pištora prostřednictvím dokumentů, fondů státních a stranických orgánů, které jsou převážně v Národním archivu.…