Medailony osobností

Některé osobnosti náleží do galerie inspirujících postav české kultury. Jistě mezi ně náleží Ladislav Hejdánek, jehož jméno je spjato s „nepředmětností pravdy" a též s „betlémskou výzvou". Obě dvě tradice se mu promítají do občanské odpovědnosti slovem i činem. Čes-kobratrská církev…

Smutným případem Antonína Vernera pokračujeme v popisu osudů vězněných evangelic¬kých farářů. Vernerova kauza by nebyla tak smutná, kdyby se jen omezila na vyšetřování a odsouzení. Nakonec se ocitl ve vězení jen půl roku díky všeobecné amnestii.
Jsou tři důvody, proč osud faráře Vernera v…

Životní příběh Bedřicha Bašuse má velmi komplexní charakter. Farář v Brandýse nad Or¬licí a později i v Chocni se stal obětí politického procesu, který ho zlomil natolik, že po ná¬vratu z vězení podepsal spolupráci s StB. Nejtragičtější na jeho příběhu je, že na základě jeho informace byl odsouzen…

Bohumil Skalák ztratil státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti v roce 1960, po dlouhé době farářské služby v evangelickém sboru v Jindřichově Hradci. Důvod byl jeho vzepření se zásahům komunistické státní správy do náboženského života sboru a jeho členů. Příznačné je, že podobně se Skalák…

Celý její život (28. 1. 1903 Tišnov – 27. 1. 1997 Brno) byl zasvěcený zápasu o formulaci a uskutečňování lidských práv v církvi i v sekulární společnosti. Přednášela o tom na mnoha bytových seminářích a v některých sborech Českobratrské církve evangelické. Legitimitu lidských práv hájila mnoha…

V roce 1950 byli zatčeni a uvězněni ještě další dva bratři. Smíchovský vikář Karel Hrbek a student bohosloví Petr Jankovský. Sepsání příběhů těchto dvou vězňů komunistického režimu bylo spojeno s určitou potíží, neboť se nám o nich podařilo sehnat jen velmi málo archivních materiálů. V Ústředním…

V publikaci Cesta církve II jsme přinesli příběhy dvou evangelických farářů, kteří byli uvězněni krátce po únorovém komunistickém puči. Jaroslav Choděra byl zatčen 27. října 1948, Jaroslav Ryšavý 31. ledna 1949. Oba byli v inscenovaných procesech obviněni a nespravedlivě odsouzeni. Prošli těžkými…

In der Evangelischen Kirche der Böhmischen Brüder mangelte es nicht an prägenden Persönlichkeiten. Die oben genannten Personen sind ein klarer Beweis dafür. Alle drei – F. Laichter, B. Komárková, L. Hejdánek – konnten nach 1948 meist nur im Selbstverlag oder im Ausland publizieren. Ihre Arbeiten…

Příběh faráře Miroslava Rodra (1913–1985), který se v 60. letech stal seniorem Západočeského seniorátu, kopíruje v mnohém to, jak se samotná ČCE vyvíjela v padesátých až sedmdesátých letech. V době emancipace ČCE od komunistického státu v šedesátých letech se Rodr stal seniorem a posléze se ocitl…

Kutnohorský farář Ctirad Novák byl v roce 1969 odsouzen za údajný převoz „závadových" dokumentů do Nizozemí. Dočasně mu byl odebrán státní souhlas k duchovenské činnosti. Stal se tak prvním farářem ČCE takto postiženým po roce 1968. Na jeho případu se ukazuje postup „normalizace" státní…

Tento medailon představuje život a zápasy litoměřického faráře a svého času i předsedu stavovské organizace evangelických farářů. Jeho příběh patří do pohnuté historie SČED, svým způsobem ji završuje. Jako předseda byl zatčen a po tři měsíce držen ve vyšetřovací vazbě. Nakonec byl odsouzen na deset…

Rozhlasovou stanici Svobodná Evropa (RFE) a Hlas Ameriky (VOA) jsem nezačal poslou-chat až v posledním roce komunistické vlády v naší zemi. Nicméně, právě v létě toho pa-mátného roku 1989, nevím již na které té „štvavé vysílačce", jsem vyslechl reportáž o Čes-koslovenském dni v kanadském…

Jan Dus (aby nedocházelo k záměně se synem Janem, na webových stránkách figuruje jméno bratra faráře Jana v podobě Jan Zeno Dus), narodil se 9. července 1931 v Náchodě, vikářem v Chotiněvsi byl v letech 1957až 1961, farářem v Chotiněvsi 1961 až 1964, od 15. 10. 1964 do 30. 6. 1966 byl zbaven…

Českobratrský farář Jan Jelínek se narodil 19. května 1912 v Zelově (Polsko). Čtyři roky studoval v Olomouci na misijní škole. Krátce působil jako misijní kazatel v Zelově a okolí. Sedm let byl kazatelem mezi volyňskými Čechy. S více než patnáctiletým přeryvem působil třicet let jako farář v…

Jan Keller pracoval jako farář ČCE, v dělnických zaměstnáních i jako starosta Jimramova. Statek Zbytov, na němž se manželé Kellerovi usadili, se stal od konce 70. let významným místem setkávání nejen pro mládež z převážně církevního prostředí. Kellerovo farářské působení bylo dvakrát přerušeno…

Tento medailon o smíchovském faráři Janu Kučerovi bude trochu zvláštní, neboť mnohem více informací o něm, o jeho práci a životním směřování, jsem získal mimo dokumenty uložené v jeho osobním spise v Ústředním archivu ČCE. Jan Kučera se narodil roku 1894 v Proseči, kde jsem byl o dlouhou generaci…

Jan Litomiský, narozen 19. 8. 1943, agronom, člen staršovstva sboru ČCE v Opatově (bytem ve Výskytné, okres Pelhřimov) a synodál ČCE (delegát XVIII. a XIX. synodu a synodů v osmdesátých letech. Patří ke cti presbyterně-synodního zřízení a horáckému konventu, že v době normalizace opětovně zvolili…

Jan Šimsa, narodil se 2. 10. 1929 v Praze, zemřel 5. 4. 2016 v Brně. Byl vikářem v Pardubicích 1954–1957, vikářem v Klášteře nad Dědinou, farářem v Klášteře nad Dědinou 1958–1963, farářem v Prosetíně, od 1963 do 1973 ; bez státního souhlasu v Brně; od 2. 10. 1989 v.v.

Jiří Veber se narodil 1. 2. 1922 ve Zduchovicích v okrese Příbram. Po absolvování Reálného gymnázia ve Strakonicích pomýšlel na studium chemie. Ve válečném roce 1942 pracoval ve Zbrojovce Brno, kde odmítal zdravit svého nadřízeného árijským pozdravem, a proto byl pracovně nasazen do Německa. Tyto…

Dalším a nejdéle vězněným evangelickým farářem byl bratr Josef Hájek. Ten působil po absolvování fakulty v roce 1938 jako vikář v Předhradí, potom v Opatovicích a na Spořilově. Jako státní profesor, vyučující evangelické náboženství na akademickém gymnáziu v Praze, ve Štěpánské ulici, byl 3. října…

Dalším z farářů ČCE, kteří byli během období diktatury KSČ uvězněni a kterým má být na stránkách této publikace věnována pozornost, je bratr farář Josef Jirků. Narodil se 21. října 1908 v obci Jihlávka (okres Třešť) na Českomoravské vrchovině. Pocházel z velmi početné rodiny s celkem deseti dětmi…

Není vůbec jasné, jestli můžeme uvést příběh vikáře Josefa Tobiáše jako další příklad perzekuce duchovních. Pravděpodobně z osobních důvodů se rozhodl po několika letech služby vikáře ve sborech v Žatci a v Chomutově pro nastoupení do vojenské služby Po roce a půl ovšem za nevyjasněných okolností…

V této prvé části článku o perzekuci laiků z naší církve nejdříve představím stručně tzv. akci „K“ – zničení vesnických boháčů-kulaků, její historické a politické pozadí. Dále budu pokračovat stručnými medailony několika evangelických rodin, které byly touto akcí postiženy, následovat budou případy…

Osud prvního poválečného faráře evangelického sboru v Aši, Jaroslava Dokoupila (1912–1956), se odehrál na pozadí radikálních a chaotických změn v českém pohraničí bezprostředně po osvobození republiky. Dokoupil jako evangelický duchovní byl nejspíše zavlečen do případu údajné vlastizrady a…

Libuše Bašusová žila v letech 1924—1985. Narodila se v Praze. Její maminka Marie Veselá byla zubní lékařkou. Otec František Veselý byl plukovníkem československé armády a bývalým legionářem, který bojoval nejprve na rakouské straně v Haliči, později na opač¬né straně bojiště v Rumunsku, Rusku,…

„Farář Vladimír Kalus patří k předním osobnostem naší církve, je po celé církvi znám jako svědomitý a krajně obětavý farář i vysoce charakterní člověk. Zákaz dalšího působení v jeho povolání, kterým byl postižen z nepochopitelných nám důvodů, vyvolává v církvi velmi nepříznivý ohlas, až i hořkost.…

Bratr, jehož jméno a životní příklad by měly zůstat v paměti církve
Podrobnější upomenutí na jednání Josefa Volfa se Synodní radou ČCE a Evangelickou teologickou fakultou o rehabilitační přiznání neoprávněnosti jeho nepřijetí na fakultu, které se dělo na rozkaz či podnět příslušného orgánu…