Dokumenty

Manifest mladé generace 20. synodu Českobratrské církve evangelické Synodní radě ČCE zvolené 20. synodem

Die Vertreibung bzw. Aussiedlung der deutschen Bewohner aus dem Gebiet der Tschechoslowakei in der Nachkriegszeit traf damals auch in der EKBB nicht auf entschiedene Gegenwehr, eher im Gegenteil. Hier sollen zumindest einige Stimmen aus jener Zeit zu Wort kommen, die zwar die Vertreibung als solche…

Přeložený dopis do češtiny nalezla komise CC od roku 1945–1989 v městském archivu města Prahy – ve složkách ministerstva kultury zároveň s jeho anglickou verzí, kterou tam někdo ze SR ČCE dodal, a co je horší, objevili jsme tam i originál dopisu zahraničního odesílatele „s hlavičkou, na nějž…

Zmiňuje-li J. Z. Dus v kázání ze 14. 1. 1990 (viz níže) jako zásadní společenské provinění institučních činitelů ČCE pokrytectví (Dus fenomén společensko-náboženského pokrytectví vysvětluje na jednání starověkých náboženských funkcionářů „farizeů a zákoníků“– Ježíš Nazaretský vytýká nepoctivost a…

Podpis Pavla Ottera je oním třicátým druhým podpisem, o němž hovoří Jan Z. Dus ve svém prorockém kázání ze 14. 1. 1990 v Praze-Dejvicích, viz níže. Jednatřicítku tedy máme nazývat nadále Jednatřicítkou s třicetidvěma podpisy.

Synodní rada vzala vážně lživé informace státní správy a zapracovala je do dopisu. Je to s podivem, protože laická část církve na svých pracovištích registrovala postih za „antisocialistické“ postoje. Nejprve došlo k čistkám mezi komunisty (kolem 150 tisíc vyloučených ze strany) Po obnovení…

Jeden z pokusů o vyrovnání se s temnou minulostí církve. Nebylo náplní naší práce sledovat dosti laciné vyrovnání se s minulostí ČCE. Snad jen to, že byla ustanovena synodem Komise cesta církve od roku 1945–1989, jejím jediným zásadním výstupem byla studie Cesta církve – která byla publikována…

V červnu r. 1956 vznikly v prostředí studentů Komenského evangelické bohoslovecké fakulty a farářů ČCE dva dopisy, adresované prezidentu republiky A. Zápotockému, které představují první opatrně kritické, veřejné hlasy českých evangelíků. Kontext, ve kterém byly dopisy formulovány, lze nazvat…

Následující interní dokument Státního úřadu pro věci církevní (SÚC) ilustruje, jak státní kontrola církví přerůstala do mocenských pokusů, nejen o naprosté ovlivňování, ale přímo i organizování a řízení církevního života,
Tento dokument se nachází v Národním archivu, ve fondu Ministerstva…

Prorockým kázáním Jana Dusa zakončujeme speciální řadu textů (Dokumenty CC IX), které shrnují tragiku i slávu příběhu Českobratrské církve evangelické v normalizačním období totalitních nároků komunistické mocenské mašinérie, reprezentované československou nomenklaturou, lidí toužících po lepší…

Dokumenty ze státních archivů shromáždil Peter Morée, přepsal Pavel Hlaváč

Die tschechoslowakische Verfassung von 1960 stellte diskriminierende Verhältnisse her, die die führende Rolle der kommunistischen Partei (4. Artikel der Verfassung) garantierten und allen anderen geistigen Strömungen, die Kirchen eingeschlossen, ein wissenschaftliches Weltbild vorschrieben.…

Moc má být bezmocná – v tom se shoduje Svatopluk Karásek s Václavem Havlem (Moc bezmocných) nebo alespoň přibrzděná rozdělením na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní. Oba nakonec po roce 1989 vstoupili do té „přibrzděné moci“ ústavou a třemi zmíněnými brzdami. Do komunistického modelu moci se…

Také „libštátníci“ podepsali Několik vět. K této petici se přiznalo mnohem více věřících než k Chartě 77.

Konec války zastihl bratra ThDr. Rudolfa Říčana na bohuslavické faře, kde byl farářem od 1. 8. 1935 a zároveň byl docentem bohoslovecké fakulty v Praze. Pod dojmem toho, jaké násilnosti páchali vítězní Češi hned v prvých dnech po válce na poražených Němcích, posílá již 26. května 1945 dopis…

Na okupaci armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 mnozí spontánně odpovídali, zde otiskujeme jen jeden z mnohých povzbuzujících dopisů pastýřů církve. Zaznívá z nich překvapení ze zrady dosavadních spojenců, tak to chápal J. L. Hromádka. Jiní označili předcházející dobu za období temna. A jen…

Poselství XI. synodu ČCE (1953) hrálo důležitou roli při ukončení mezinárodní izolace ČCE, která začala po přijetí církevních zákonů v roce 1949. Obrazně řečeno, mělo sloužit coby jízdenka do světa. Komunistický režim prohlášení využíval pro Západ jako důkaz, že po stránce náboženské svobody a…

(Archivní materiál Komise CC od r. 1945, který získala od J. Š. – zřejmě
Jan Šimsa – na počátku 90. let. Odkud ho získal on, je již nezjistitelné, autor již zesnul.)
Leninsko marxističtí ideologové považovali křesťanství za úpadkový jev. Náboženství je opium lidstva a tak slouží k…

V červnu 1957 byly nejvyššími politickými představiteli KSČ schváleny nové principy církevní politiky strany. Krátce poté došlo na plenárním zasedání ÚV KSČ k veřejné kritice křesťanství, především v rámci vystoupení Jiřího Hendrycha, který zcela jasně a otevřeně vyhlašoval nutnost boje proti…

V dopise z 11. února 1972 ještě přiznává synodní rada ČCE obavy z dalšího nátlaku státní správy. Naopak, v tomto referátu Václava Kejře z roku 1977, již žádné pochybnosti nejsou. Bylo znát, že „Vysočinský bard“ z Daňkovic a Nového Města na Moravě, udatný senior Horáckého seniorátu se po letech…

Dopis Jana Šimsy dokládá, že administrativa SR ČCE byla povolná a ohlašovala ústně, telefonicky i písemně vykonání toho, co od ní bylo státní správou požadováno, a že byla ochotna překračovat platné zřízení ČCE, a de facto i platné zákony Československé republiky jenom proto, aby vyhověla státní…

(Další informace MORÉE, Peter. Synod svému národu: Evangelíci v roce 1968. Český bratr-Evangelický časopis, 2007, č. 18.)

I přes snahu všech signatářů, aby bylo všem měřeno stejným metrem, nakonec ThDr., Ing. Jakub Trojan dostal důtku s výstrahou, kdežto ostatní jen důtku. Pokud bychom vzali v potaz logiku práva s ohledem na zákon 120/1976 Sb. pak Sr a kárná komise jednala proti duchu zákona, nadřadila Kárný řád ČCE…

Synodně radní dokument využívá osm fakultních tezí (viz CC VIII.), připojuje k nim ideologický úvod, téměř ústavního formátu, který nyní jednoznačně označuje jen jeden typ státního zřízení za legitimní, což je polemika se Zásadami ČCE. Autor úvodu požaduje po věřících, že nesmějí považovat státní…

Text napsal 12. února 1978 evangelický duchovní Jan Šimsa v reakci na případ svého syna Martina Šimsy (*1959), který se po vzoru dalších věřících z Českobratrské církve evangelické Františka Matuly a Aleše Březiny odmítl podrobit odvodní povinnosti. Od 15. února 1978 byl Martin Šimsa za tento…

Zásady ČCE jsou kolektivním dílem sedmi autorů: Jan Čapek, Božena Komárková, Jan Milič Lochman, Lubomír Moravec, Rudolf Říčan, Josef Smolík, František Škarvan a Jiří Veber. XIV. synod (1963) pověřil synodní radu, aby ustavila komisi. Ta pracovala tři roky a v únoru 1966 předložila XV. synodu Zásady…

Pro zasedání X. synodu, které se konalo v únoru 1950, vypracoval synodní kurátor Českobratrské církve evangelické Antonín Boháč zprávu o průběhu jednání o tzv. církevních zákonech v letech 1948–1949. Tato zpráva je nejpodrobnějším a nejosobnějším shrnujícím dokumentem vztahujícím se k této…