Počátky evangelických brigád, jejich přehled a vedení

Brigádnické hnutí po druhé světové válce bylo u nás zpočátku neseno ušlechtilou touhou po obnově poničených hodnot, nejen materiálních. S touto motivací však vydrželo jen krátký čas, protože brzy po únoru 1948 bylo zneužito nastolenou komunistickou mocí, jež zadusila mnoho ušlechtilých věcí, myšlenek a bohužel i lidí. Ovocem plánovaných i neplánovaných destrukcí a mordování ducha bývá dnešní pohrdavé vnímání brigád jako takových (brigády socialistické práce apod.). Brigády evangelické mládeže, jak je zažila řada generací mladých lidí v padesátých až osmdesátých letech minulého století, byly ale všemu komunistickému, dutému a zformalizovanému jakoby navzdory. Na těchto brigádách se mladí lidé v otevřeném, svobodném společenství víry, lásky a naděje učili solidaritě, pravdivosti a odpovědnosti při práci i zábavě, při zpěvu, modlitbách i duchovním rozjímání nad Biblí. Brigády ovlivnily své účastníky na celý život. Zřejmě přispěly k tomu, že na disidentském dění pozdějších let se čeští evangelíci podíleli nejen jako osamocení jedinci, ale jako určitá soudržná skupina.[1]Z moře indoktrinace a devastovaného lidství vystupovaly evangelické brigády mládeže jako ostrovy ohledávání skutečných hodnot.

Po zrušení organizací YMCA a Akademická YMCA se na popud Lubora Drápala, po domluvě s Janem Šimsou a Martou Kačerovou ujali iniciativy studenti bohoslovecké fakulty, kteří měli několik spolků: Školskou skupinu Československého svazu mládeže na KF[2], Spolek posluchačů KF (SPKF), Přípravnou komisi pro letní brigádu Komenského fakulty a nakonec i Dobrovolnou sportovní organizaci SLÁVIA. Studenti, zastoupení Lubomírem Holubem, Janem Šimsou a Michalem Hromaníkem, se po konzultacích s Bohumilem Pospíšilem (KSČ), Dušanem Čapkem (KSČ), děkanem J. L. Hromádkou a docentem J. M. Lochmanem[3] o uspořádání brigád domlouvali s Výchovným odborem mládeže při Synodní radě ČCE: Vladimírem Čapkem, Janem Miřejovským, Miroslavem Heryánem, Martou Kačerovou, později Karlem Trusinou a dalšími. Jan Šimsa s Martou Kačerovou získali pro myšlenku brigád tajemníka SR Jiřího Novotného (KSČ), který zainteresoval tehdejšího „dozorcu slovenskej evanjelickej církvi a.v.“ a zároveň místopředsedu Národního shromáždění ČSR, aby prosadil souhlas s konáním brigád na nejvyšší politické úrovni. To se nakonec i stalo.

Dnes musíme přiznat, že se pár tehdejších komunistů v řadách evangelických církví nepochybně zasloužilo o povolení brigád evangelické mládeže v roce 1951. Oni i ti, kteří je povolili, mohli sice tušit, že brigády budou přínosem pro národní hospodářství a pro lesní správy ve vysídleném pohraničí, ale nemohli tušit, jaké požehnání přinesou církvi a stovkám mladých křesťanů v zemi, která se měla stát ateistickou. Spatřuji v tom Boží řízení a jeho nekonečný, přímo nebeský smysl pro humor.

Brigády navazovaly na praxi, která se osvědčila v Akademické Ymce. Od roku 1951 do roku 1958 je organizovala Komenského evangelická bohoslovecká fakulta (KEBF) spolu s odborem mládeže při Synodní radě ČCE. Byly pořádány (byť s občasnými hrozbami ze strany státních orgánů) zcela legálně (tzn. s příslušnými razítky). Administrativu obětavě zajišťovala Marta Kačerová a organizaci Kája Trusina spolu se studenty fakulty. Na každý běh brigády SR delegovala někoho z farářů, který měl na starosti duchovní vedení.

V letech 1959–1967 již synodní rada nesměla brigády ani inzerovat, ani administrativně a organizačně zajišťovat, a tak se toho ujali studenti. Nejprve Honza Keller a Vojen Syrovátka, potom i další zkušení brigádníci, kteří nadále neoficiálně spolupracovali s Martou Kačerovou.

V letech 1968–1972 mohl letní prázdninové „brigády nejen evangelické mládeže“ opět organizovat odbor mládeže při SR ČCE, tedy opět Marta Kačerová a Kája Trusina. [4]V letech 1973–1974 se už brigády zase konaly neoficiálně. Organizace se znova ujali studenti. V roce 1975 byli organizátoři (Mirek Čejka a další) přímým zásahem StB na polesích přinuceni rozeslat všem přihlášeným telegramy, aby na brigádu nejezdili. Brigády pokračovaly i po roce 1975. Pro organizátory to představovalo větší riziko než první zákaz po roce 1959. A přece se našli tací, kteří „nestahovali gatě daleko před brodem“. Pokračovali při brigádnické práci v lese i při opravách církevních objektů. Díky spokojenosti lesních správ s brigádníky bylo možno na řadu míst, kde se v létě konaly brigády, přijíždět s mládeží i v zimě na lyže. Tak se mohla za účasti 20–50 „lidiček“ konat v letech 1959, 1961, 1962, 1963 a 1964 např. zimní Jizerka. Při sestavování následujících dat jsme byli odkázáni na paměť brigádníků apod. Z bezpečnostních důvodů bylo v těch dobách archivováno co nejméně dokumentů. Jsme si vědomi, že následující tabulka není zcela přesná a že tam mohou být chyby. Za ně se omlováme. Uvítáme doplňující informace.[5] Přehled brigád uvádíme v následující tabulce.[6]

 

Tabulka

První křesťanské brigády Akademické Ymky[7]

1939 MYSLIBOŘICE – tzv. „pracovní škola“ pro sociální ústav ČCE, ved. Jaroslav Valenta

1947 MIROTICE – organizoval Josef Vydrář, ved. prof. Jaroslav Doležal

1948 KVILDA – ved. Josef Slavík, Saša Klimentěv, Jiří Jirásek

1949 JOSEFOVÁ – ved. Dušan Franců, Láďa Hejdánek, Táňa Klimentěvová, Honza Šimsa

1950 JOSEFOVÁ – ved. Jiří Jirásek, Jan Šimsa, Václav Kotyk, prof. B. Komárková

Evangelické brigády organizované synodní radou nebo Ústředím sociální péče ČCE[8] 

1947 JESTŘEBÍ velkostatek Sluneční dvůr – opravy a úklid budovy, org. Manka Hošková

JESTŘEBÍ, velkostatek Sluneční dvůr – zemědělská brigáda, ved. František Světlík

MALÝ JEŠTĚD – lesní brigáda, ved. Miroslav Heryán, Zdeněk Jokl

1948      MALÝ JEŠTĚD – lesní brigáda, ved. Miroslav Heryán, Zdeněk Jokl

1950 MYSLIBOŘICE a SOBOTÍN – pomoc při žních, brigády pro soc. ústavy, V. Čapek, M. Heryán

Brigády organizované KEBF a Synodní radou ČCE

1951 JOSEFOVÁ osada, polesí Nové Losiny, pět běhů[9], Božena Komárková, Lubor Drápal, Jiří Řehák, J. M. Lochman, Eva Krejčová, Miroslav Heryán, Jakub Trojan, Jaroslav Gregor

JOSEFOVÁ U mlýna, polesí Nové Losiny[10], dva běhy, Jan Šimsa, Kája Trusina

BRANNÁ, 4 běhy, Eugen Zelený, Antonín Verner, Kája Trusina, Emanuel Huml, Jiří Veber, Zdeněk Kubíček, Jaroslav Pištora, Jiří Šoltész

PETŘÍKOV, polesí Ostružná, tři běhy, František Dobiáš (farář ze Semtěše), Julius Kunsch, Josef Jerie, Jiří a Jan Šoltészovi

MEDVĚDÍ BOUDA, polesí Kunčice, jeden běh

1952 PORUBA (svazácká brigáda na výstavbu Ostravska), Miroslav Heryán, Luboš Holub, Dušan Čapek, Jan Šimsa, Kája Trusina, Radek Novák

JOSEFOVÁ, asi 2 běhy, Božena Komárková, Irena Kalusová, Jan Šimsa

KARLOVICE u Vrbna, dva běhy, Ladislav Horák, Kája Trusina, Bláža Šourek

1953 ALOJZOV Zadní, 4 běhy, Božena Komárková, J. Čapek, (16. 7. navštívil tuto brigádu pan prof. Jan Patočka)

KARLOVICE u Vrbna, Státní statek Jelení, dva běhy, Miloš Šourek, Jaromír Sklenář, Bláža Šourek, Kája Trusina, Jaromír Strádal, Vlastík Jaša, Jenda Dus

OSTRUŽNÁ, Věra Vybíralová, Irena Kalusová 

1954 ALOJZOV Zadní, 4 běhy, Božena Komárková, Irena Kalusová, Jan Čapek

KARLOVICE u Vrbna, 2 běhy (část v Holčovicích), Kája Trusina, Bláža

Šourek

HEŘMANOVICE, hájovna Drakov, Kája Trusina, Bláža Šourek

MYSLIBOŘICE, Irena a Vladimír Kalusovi

OSTRUŽNÁ, Irena Kalusová

POCÍNOVICE, Jiří Veber

1955 HEŘMANOVICE (Drakov), Kája Trusina, Bláža Šourek, Jos. Voborník, Vlastík Sláma

ALOJZOV Zadní[11], 4 běhy, Božena Komárková, Honza Čapek

DOMÁŠOV v Jeseníkách, Jaroslav Vetter, Pavel Filipi, Jaromír Šimša, Blahoslav Pípal

KLEŤ Plánská hájovna (Plánička), Miroslav Růžička, Milan Pavlinec

VRBNO, Adolf Petr, Jarda Vetter, Pavel Filipi

MYSLIBOŘICE, Vladimír Kalus

HORNÍ ČERMNÁ, Jan Šimsa, Mirek Brož, Mirek Procházka

1956 ALOJZOV Zadní, 4 běhy, prof. Božena Komárková, Honza Čapek

JIZERKA, čtyři běhy, Dušan Marek, J. a M. Strádalovi, Jára Ondra a Jára Vondra, Bláža Šourek, Josef Voborník, Vlastík Sláma, Kája a Jan Trusinovi, Jan Šimsa, Mirek Heryán, Blahouš Hájek.

1957 ALOJZOV Zadní, 4 běhy, prof. B. Komárková, Honza Čapek, Miloslav Dobrkovský

JIZERKA, 4 běhy, Miroslav Brož a Jára Ondra, Ludvík Svoboda, Dušan a Jára Markovi, Mirek Heryán, Dušan Vondráček, Josef Voborník, Jan Šoltész (na „opušťák“ přijel četař Karel Trusina)

BUKOVINA (vojenský prostor Doupov), 2 běhy, Vladimír Kalus, Jiří a Jan Šoltészovi

KVILDA, Cyril Horák, Jack Trojan

KLEŤ, Plánská hájovna (Plánička), Jiří Veber, Jack Trojan

1958 ALOJZOV, 4 běhy, Miroslav Brož a Petr Čapek, Jaroslav Gregor, Luboš Kabíček, Dalibor Molnár, Pavel Hlaváč, Míla Hradečná, Josef Hromádka

JIZERKA, 4 běhy, Milan Vondráček, Vlastík Sláma, J. a D. Markovi, Josef Voborník

PEKLO u Klášterce nad Ohří, Miroslav Heryán, Jan Široký

KLÁŠTER nad Dědinou, Jan Šimsa (převážně s mládeží vinohradského sboru)

ORLOVICE na Šumavě, Vladimír Kalus

1958-1973 HERLÍKOVICE[12], Josef Svatoň, Zdeněk Soušek, Dalibor Molnár, Jaromír Sklenář, Adrian Mikolášek, Mundek Bauer, Petr Čapek, Petr Krejčí, Jan Kozlík, Miloš Rejchrt, Vojen Syrovátka

1959 ALOJZOV[13], Petr Čapek a Jaroslav Čihák, Dalibor Molnár a Pavel Hlaváč KYSELKA, Bláža Šourek

JIZERKA, Vojen Syrovátka, Honza Keller, Honza Dittrich, Mirek Brož,

Vašek Kastner, Bláža Šourek, Radek Novák, Míla Plecháček, Petr Pokorný

ORLOVICE na Šumavě, Jiří Veber

KDYNĚ, Jan Šoltész, Jack Trojan

VALEČ, oblast Doupovských vrchů, Vladimír Kalus

POCÍNOVICE u Domažlic, Jiří Veber

VALTEŘICE, Kája Trusina, Bohuš Chrástek

1960 ALOJZOV, Petr Čapek a Ivan Běťák, Tomáš Bísek

ŠAFÁŘSKÉ DOMKY u Teplé, Bláža Šourek

JIZERKA, více běhů, Honza Keller, Mirek Dus, Jobík Beneš, Tomáš Bísek

1960-1974 KUNVALD, Vladimír Kalus[14]

1961 NEZDICE u Teplé, Bláža Šourek, Jára Marek

JIZERKA, Mirek Janeba, Ota Funda, Mundek Bauer

OSTRUŽNÁ, Mirek Janeba

ORLOVICE na Šumavě, Honza Sláma, Pavel Hlaváč, Honza Keller

1962 ALOJZOV, Mirek Janeba, Ondřej Čapek, Ivan Běťák

KYSELKA, Bláža Šourek

JIZERKA, Honza Keller

1962-1970 MIROSLAV[15], Vladimír Kalus

1963 ALOJZOV, Bláža Šourek

NAČETÍN, Jarda Vetter, Pavel Pellar

JIZERKA, 3 běhy, Miloš Rejchrt, Honza Keller, Vojen Syrovátka

MODLÍN, Lesní závod Kdyně, okr. Domažlice, Jiří Veber, Jan Keller, Kája Balcar

PETŘÍKOV, Mirek Verner, Honza Keller

1964 ALOJZOV, Pavel Otter

NAČETÍN, Jarda Vetter, Pavel Pellar

ADAMOV, 3 běhy, Honza Sláma, Petr Losa, Vojen Syrovátka, Tomáš Pudlovský

JIZERKA, Honza Keller, Miloš Rejchrt (ještě gymnazista!), Tomáš Bísek

KDYNĚ, polesí Modlín, Eduard Bauer, Karel Balcar

1964-1968 STARÉ MĚSTO POD SNĚŽNÍKEM, Jiří Veber[16]

1965 ALOJZOV, 4 běhy, Honza Čapek, Honza Dittrich, Bláža Šourek, Honza Šimsa

ROŽMITÁL NA ŠUMAVĚ, 3 běhy, Honza Zbytovský, Tomáš Bísek, Ota Keller

ADAMOV, 2 běhy, Vojen Syrovátka, Petr Čapek, Honza Sláma, Pavel Otter

JAVORNÍK, 4 běhy, Adolf Petr, Karel Balcar

1966 ALOJZOV, 4 běhy, Vojen Syrovátka, Mundek Bauer, Tomáš Bísek, Tomáš Jirků

ADAMOV, Vojen Syrovátka

1967 ALOJZOV, asi 3 běhy, Vojen Syrovátka, Miloš Rejchrt, Tomáš Bísek, Kája Balcar, Arnošt Balcar, Tomáš Jirků, Honza Keller

STŘÍBRNÉ HORY u Kraslic, Bláža Šourek

PETŘÍKOV, asi 2 běhy, Vojen Syrovátka, Tomáš Bísek

BRANNÁ, Tomáš Jirků

NOVÁ SENINKA, česko-německá brigáda, Jiří Veber, Ernst Fengler

1968 ALOJZOV, 4 běhy, Honza Keller, Pavel Hlaváč, Radek Novák, Kája Loucký (místo nemocného Vojena Syrovátky), Honza Čapek, Tomáš Bísek (21. srpen 1968!!!)

RÝŽOVNA a ZLATÝ KOPEC u Blatné, Bláža Šourek, Áda Schultz, Amos Jeschke

LÍSEK u Písku, 3 běhy, Tomáš Bísek

PETŘÍKOV (Ostružná), 3 běhy, Honza Čapek a Kája Loucký, Tomáš Bísek, Pavel Otter

BRANNÁ, 2 běhy, Vojen Syrovátka, Tomáš Jirků

HOŘOVIČKY, dobrovolná chmelová brigáda po okupaci, Tomáš Bísek LÍSEK u Písku, Tomáš Bísek, Tomáš Jirků

1969 ALOJZOV, 3 běhy, Kája Loucký, Dan Heller, Honza Šimsa, Honza Čapek DOUBÍ u Karlových Varů, 2–3 běhy, stavba SOS vesničky, Dalibor Molnár a Pavel Hlaváč

ZAJEČINY u Kunvaldu, 2 běhy

BRANNÁ, 2 běhy, Dan Matějka nebo Jaroslav Vítek, Honza Šimsa

 LÍSEK u Písku, 2 běhy, Tomáš Bísek, Tomáš Jirků

RATHEWALDE (NDR), ekumenická mezinárodní brigáda (přítomen mj. Joel Ruml)

TEREZÍN, ekumenická mezinárodní brigáda

NOVÁ SENINKA, česko-německá brigáda, Jiří Veber, Ernst Fengler

RÝŽOVNA a ZLATÝ KOPEC, B. Šourek, Áda Schultz, Gerd Svoboda, Jáchym Janko

1970 ALOJZOV, 2 běhy, Honza Čapek, Kája Loucký, Honza Šimsa

PETŘÍKOV, Honza Čapek

LÍSEK u Písku, Petr Čapek

DOUBÍ u Karlových Varů, ekumenická brigáda, stavba SOS vesničky, Sam Hejzlar, Pavel Kuneš

RÝŽOVNA, Bláža Šourek, Áda Schulz, Jáchym Janko

1971 ALOJZOV, 4 běhy, Honza Šimsa, Joel Ruml, Pavel Ruml, Honza Čapek. RÝŽOVNA a ZLATÝ KOPEC, Bláža Šourek, Áda Schultz, Amos Jechke BRANNÁ, Pavel Otter

1972 ALOJZOV, Vojen Syrovátka, Jirka Pánek, Joel Ruml, Michal Otřísal

JIZERKA, Honza Keller (převážně s mládeží poličského seniorátu)

ZLATÝ KOPEC, Bláža Šourek

1973 ALOJZOV, Joel Ruml, Michal Otřísal

BRANNÁ, Dan Ženatý

NOVÁ SENINKA, česko-německá brigáda, Jiří Veber, Ernst Fengler

RÝŽOVNA, Bláža Šourek,

VOJTÍŠKOV, Mirek Čejka (Bob Hašlerka)

1974 ALOJZOV, Eman Vejnar, Joel Ruml, Pavel Keřkovský,

BRANNÁ, Mirek Čejka (Bob Hašlerka), Josef Munžil

1974-1982 JÁCHYMOV[17], Bláža Šourek, opravy a úpravy sborového domu v kaz. stanici

1975 ALOJZOV, BRANNÁ, OSTRUŽNÁ, Jirka Pánek, Mirek Čejka, Jindra Halama (brigáda zakázána intervancí příslušníků StB)

1975-1989 KUNVALD, Radek Svoboda, Pavel a Jana Kašparovi, dále Pavel Kalus

1977  HERLÍKOVICE, Pavel Trkal, Bob Baštecký

1979  KLÁŠTER NAD DĚDINOU, Martina Kadlecová

1981-1986 BOHUSLAVICE nad Metují (u Věry Pleskotové), Martina Kadlecová

 

[1] M. Rejchrt v ČRo 1, dne 1. 2. 1997, v nekrologu za paní prof. Boženou Komárkovou.

[2] Viz reprodukce razítek v obrazové příloze.

[3] Všichni čtyři jmenovaní byli buď učitelé, nebo zaměstnanci bohoslovecké fakulty.

[4] Viz dopis Káji Trusiny SR z 19. 4. 1968, časopis Bratrstvo 1968/9, oběžníky SR z příslušných let a další posbírané dokumenty a paměť brigádníků, kteří nám napsali.

[5] Svá doplnění pište na adresu SR s určením pro komisi Cesta církve nebo na e-mail: pav.hlavac@ seznam.cz.

[6] Pozn. red.: Alojzov/Aloisov i ostatní místní jména sjednocujeme na verzi uváděnou v Akademickém lexikonu obcí ČR i v turistických mapách. Rozlišujeme složená jména měst (NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM) od míst, kde bližší určení není součástí jména (POCÍNOVICE u Domažlic).

[7] Jan a Milena Šimsovi, Rozhovory o brigádách, II. kap., léto 2001 (magnetofonový záznam).

[8] Doklady různě vyhledané – po skončení práce komise budou předány do Ústředního archivu ČCE.

[9] Počty čtrnáctidenních běhů uvádíme jen tam, kde se to podařilo přesně zjistit. Na ostatních místech bývalo jeden, dva, tři, čtyři, výjimečně i pět běhů. Nejfrekventovanější bývaly brigády v Alojzově a na Jizerce.

[10] Tato lokalita byla později přejmenována na „Přední Alojzov“ nebo také „Alojzov U mlýna“, nebo jen krátce „Alojzov“ a spadala pod polesí Františkov.

[11] Brigády v Alojzově se konaly nepřetržitě od roku 1953 do roku 1975, nejprve v Zadním Alojzově, potom v Předním Alojzově, „U mlýna“, kde bylo zprvu ubytováni i stravování ve staré budově. Koncem padesátých let tam „nade mlýnem“ byla postavena dřevěná ubytovna, které se říkalo „Srub“. V Alojzově byl pan hajný Miloš Jeřábek s flintou a loveckým psem Astou. Polesným ve Františkově byl pan Číšek, viz jeho podpis na potvrzení brigádníkům v Dokumentech.

[12] Na církevním hospodářství v Herlíkovicích se rok co rok brigádnicky sklízelo seno, opravovaly se budovy a rozsáhle se rekonstruoval kostel.

[13] V roce 1959 byla poslední brigáda organizovaná SR (Martou Kačerovou a Kájou Trusinou).

[14] Rok co rok jezdil br. f. Vladimír Kalus z Miroslavi s mládeží na brigády do Kunvaldu. V roce 1975 převzali žezlo vedení Radek Svoboda spolu s Janou a Pavlem Kašparovými, od roku 1976 do 1989 se k vedení připojil Pavel Kalus. Odchovanci Vladimíra a Pavla Kalusových v tradici kunvaldských brigád pokračují dodnes.

[15] Další z neúnavných aktivit pro mládež Vladimíra Kaluse – brigády v sídle jeho sboru,

[16] Na tomto místě se brigáda pod vedením br. f. Jiřího Vebera konala po pět let.

[17] Bláža Šourek od roku 1953 do roku 1973 na brigády nejen jezdil, ale společně s Martou Kačerovou, Kájou Trusinou, Honzou Šimsou a Honzou Čapkem je organizoval, viz „Vzpomínky na evangelické brigády“, CESTA CÍRKVE II, Praha 2010, str. 61–81. Od r. 1974 po 9 let organizoval brigády v Jáchymově.