Lidová tvořivost na brigádách

Byla jsem na Kvildě roku 1956 nebo 1957, vedoucím byl Cyril Horák, účast asi třicet lidí. Sázely se stromečky a sklízelo seno v hraničním pásmu. Ráno nás brigádníky spočítali (čtyři vojáci a jeden důstojník) a odvedli za dráty. V každém rohu louky pak

53

stál jeden voják s kvérem, večer nás přepočítali a odvedli zpět. Cyril Horák si vymyslel noční brannou hru, která skončila obklíčením vojskem na koních a s kvéry. Pan senior Růžička pak byl kvůli tomu na koberečku. V neděli jsme měli bohoslužby v kapli na Kvildě, katolíci si ji pak znovu vysvětili, a pan senior byl opět na koberečku. Můj bývalý manžel Milan Vondráček ze Šumperka zemřel 5. 8. 2000, jeho bratr Dušan Vondráček, violoncellista, žije v NSR.

Hesla

Chceme společné hranice s lidovou Čínou! Řekněte své ženě, zeleninu denně! Do deště a nepohody, kupte pláště podle módy! Americký agresoři utopíme v čínským moři. Na podzim když padá listí, Šaratice střeva čistí! Zdraví, sílu, najdeš v sýru! Na podzim když listí padá, Francovkou si natři záda!

V soutěži družstev v poezii na téma podzim na jedné Jizerce vyhrála báseň Aleše Leichtera:

Prší, prší, kapka padá, dívka mladá – má mne ráda, dívka bledá – slunce hledá, louže žlutá, kapsa dutá!

Kánony

Ars longa, vita brevis

Himmel und Erde

Haj hum, prázdný je dům

Čeho třeba (Was wir brauchen)

Brigádnická

V pondělí nedělám, v úterý volno mám, ve středu si lehnu, ve čtvrtek se nehnu. V pátek se oholím, v sobotu dovolím, v neděli nic nedělám;

protože kdo moc pracuje, život si zkracuje, nohy ho nenesou, ruce se mu třesou, vlasy mu padají, zuby se viklají – vypadá jak brigádník!

Pršelo, blejskalo

1. /:Pršelo, blejskalo, hustě padal sníh:/, /:šine si to k svýmu hradu rytíř na lyžích.:/
2. /:Před branou telemark vkusně udělal:/ /:a na bránu kopím svým hlučně zaklepal.:/
3. /:Stařičkej kastelán šel mu votevřít:/, /:Hej, vy pane rytíři, vy nevíte nic!:/
4. /:Vaše dcera spanilá jako z růže květ:/ /:má malého synáčka, vy jste jeho děd.:/
5. /:Róbrt se nakrk se, meč svůj vytasil:/, /:nevěrnýmu sluhovi hlavu urazil.:/
6. /:Hlava si to do smetí smutně hasila:/, /:až princezna v hradní věži hrůzou trnula.:/7. /:Ach céro, céro má, snad mě klame zrak:/, /:dyť si ze mě učinila společenskej vrak!:/

Pirát

Pirát byla duše hrdinná, nedovedl skučet na měsíc.

A když přišla jeho hodina, doved hrdě hledět smrti vstříc.

(To byl refrén – dál si pamatuji jen úryvky, např. …hrom burácel, stožár se vznítil, na čepele nožů nám svítil. Voborníček to zpíval nezapomenutelně.)